Podám stížnost na odbory a demonstranty!!!

Díky včerejší stávce jsem utrpěl značnou újmu! Byla znevážena a omezena moje charitativní činnost na poli osvěty národa. Co ještě sdělovací prostředky neví!!!

cs.wikipedia.org

Nejen, že odboráři mají na svědomí škody za desítky tisíc, ale především napáchali nevyčíslitelné škody na mém duševním „bohatství“. Ptáte se proč? Přece kdyby těch 40.000 demonstrantů bylo v zaměstnání, tak si mohli přečíst můj velmi poučný článek právě o některých „fachmanech“ ze svých řad. Píšu sice NĚKTERÝCH, ale stejně mě sežerou všichni. Ale protože jsem svoji bloggerskou činnost výše označil za charitu, což znamená účast s druhými, dám jim zde ještě jednu možnost – Vládne nám úřednická omezenost!

A i když někteří svatouškovští bloggeři prohlašují, že je ostudné snažit se o vyšší čtenost a karmu, tak já po ní prahnu!!! Je to hlavní důvod, proč své články dávám na blog. A je to logický důvod. Jinak bych si je mohl nechat v šuplíku. Dávám je zde proto, aby je lidé četli. Čím více čtenářů, tím větší radost. Naopak, nechápu, proč bych se měl radovat, že si můj článek přečetli dva lidi? Ale 40.000 lidí, to je jiné kafé… No, a když se courali po Praze, místo, aby mě četli, tak to zákonitě naštve.

Přesto mi demonstranti umožnili se zasmát, a při poslechu odborářských vůdců mně v mysli vytanuly mnohé otázky.

Tak třeba velmi vtipný byl útok policajtů na policajty na ministerstvu vnitra. Byla to akce přesně v duchu „Pomáhat a chránit“. Teď nevím… Jakže to říkali? Kriminalita se zvýší nebo sníží, když tihle odejdou? Za největší vtipálky však považuji učitele. Jako jediní dostanou přidáno a ještě vyskakují. No, kdo chce kam...
A pak, když jsem viděl hřímající vůdce, tak mě, v dnešní době zcela logicky, napadla myšlenka: Za kolik penízků měsíčně hřímají předáci odborových svazů? Všimli jste si někdy, jak je Dům odborových svazů veliký? Kdoví, kolik a za kolik tam „dělá“ lidí? Kdoví, co mají na práci, když se zrovna nestávkuje? Což je skoro furt.

V okamžení mi však svitlo, že těmto lidem musí všech těch 40.000 demonstrantů přímo šíleně závidět. Poněvadž tyhle lidi si demonstranti platí sami, takže pokud by jim nestrouhli členské příspěvky, platy v Domě odborů se ani nehnou. Tedy přesněji, nehnou se směrem dolů. Ten paradox mě tak rozesmál, že jsem nakonec všem demonstrantům odpustil. Hi,hi,hi!

Doporučuji k přečtení:

Vládne nám úřednická omezenost!

Slovensko neohýbá hřbet před bruselskou diktaturou

Jsme stejní jako komunisti!!!