Jak ospravedlnit nekonečnou okupaci Afghánistánu?

Není okupace jako okupace. Jedna vadí i po padesáti letech, druhá se kryje za řadu alternativních názvů a odůvodňuje kdečím, jen, aby mohla v klidu pokračovat, většinu času bez velkého zájmu občanů. Jen smrt českého vojáka zabolí.

Řady zavilých kritiků osmašedesátkové okupace vůbec nezajímá, že Sovětský svaz, hlavní okupant mezi pěti státy Varšavské smlouvy, oficiálně zanikl 21. prosince 1991, tedy bez pár dnů před 27 lety. Svoji nenávist dnes udržují ve stoupající tendenci za pomoci mainstreamu mediálního, ale i politického proti Rusku. Po roce 1989 se kritizovali komunisti, že se mstili na dětech rodičů, kteří vystoupili proti politice socialistické vlády a jediné strany a všichni znechuceně bučeli. Že mnozí dnes razí naprosto stejnou bolševickou politiku viny vůči Rusku, je však normální a správné. Podobně je to i s Afghánistánem.

Těch článků a plivání na Sovětský svaz, posléze Rusko za desetiletou okupaci Afghánistánu, který se snažil v zemi nainstalovat socialismus a mimo Kábulu zcela pohořel. Vojska NATO, samozřejmě včetně českých vojáků a v čele se Spojenými státy oslavila 7. října 2018 celých a neuvěřitelných 17 let trvající válku, kterou zahájili, s americky klasicky pokryteckým názvem Trvalá svoboda. Kde udělal Georg Walker Bush chybu, že to dnes spíše vypadá jako Trvalá válka? Nicméně, vydrží-li státy NATO okupovat Afghánistán ještě další 3 roky, bude další důvod k oslavě – 20 let trvala válka (to už byla taky okupace) ve Vietnamu. Tehdy proti hrůznému nebezpečí komunismu, které bezprostředně ohrožovalo Spojené státy. Vždyť Vietnam s USA mají hranice takřka vedle sebe, není-liž pravda? Podobně jako Libye, Egypt, Irák, Sýrie, za chvíli Írán…

Úporná snaha okupantů udělat z Tálibánu teroristy začíná nevycházet. Dokonce už i v České republice se stále častěji nechávají slyšet vojenští experti, že Tálibán nikdy násilí neexpandoval mimo území Afghánistánu. To přece dělal bývalý přítel všemožně vyzbrojovaný USA a pilný žák expertů CIA Ussáma bin Ládin, narozen v Rijádu v Saúdské Arábii. Není to náhodou ta země, která podporuje, a to prokazatelně, terorismus ve světě? A přesto zde mudrlanti z Bílého domu, ani z baráku ve tvaru pětiúhelníku žádnou Operaci Trvalá svoboda nezahájili. Naopak, co by neudělali pro prachy, dle Trumpova sdělení zbraně budou do země dodávat i nadále. Kšeft je kšeft, v tom se rychle učí i Česká republika. Navenek kecy o míru a potřebě omezit světový terorismus, ale prodej českých zbraní jej vlastně skrze Saúdskou Arábii taky podporuje jako náš americký vzor. Ministr průmyslu Jiří Hynek vývoz zbraní do Saúdské Arábie hájí tvrzením, že by byl zákazem prodeje českých zbraní ohrožen celý český export do země. Ale že nefunkční sankce náš export do Ruska poškodily mnohem více než samotné Rusko, to už nikoho z pokřivených páteří ve Strakovce a Parlamentu vůbec nezajímá. A návštěvy Ruska se v Parlamentu řeší téměř jako velezrada!

Takže se klidně může stát, že některého z českých vojáků na vojenské misi může zabít kulka z české továrny. Po jednadvaceti letech šeptané nenávisti na okupanty v České republice bychom měli chápat, o co jde chlapíkům z Tálibánu, i když si zem brání pro nás nepřijatelným způsobem. Ač se nám jejich představy o státním zřízení a spíše nesvobodách příčí jakkoliv, oni jsou na tom naprosto stejně, když se jim násilím snažíme vnutit náš způsob života. Stejně jako předtím sovětský. Prostě v Afghánistánu jsou i Češi jako okupanti. Ze země, která okupanty nenávidí 50 let, naprosto přehlížející ty německé, kteří zde za šest let napáchali nezměrně více škod, vražd, teroru a hrůzy. Ale to jsou dnes přece přátelé… V řeči čísel nenávist za nejčastěji uváděných 137 (ale i 402) obětí okupace státy Varšavské smlouvy proti přátelství za zhruba 343.000 (ale i 360.000) obětí německého nacismu.

Okupovaní se stali okupanty! Dnes se okupace Afghánistánu ospravedlňuje, čím se dá i mezi českými politiky. Zvýšenou výrobou a vývozem drog, která ovšem stoupla teprve se slavnou Trvalou svobodou. Možná by stažená vojska mohla sloužit k ničení pašeráckých cest. Dále politici tvrdí, že se země bez přítomnosti vojsk stane základnou teroristů. Ovšem to jsou pouze domněnky a nikdo nedokáže říct jak moc opodstatněné. Stejně to spíše vypadá, že všechno, co vojska v Afghánistánu chrání, jsou právě jen základny vojsk a zásobovací trasy těchto základen. Konflikt je moc daleko, aby vzrušoval české občany, vyjma pozůstalých rodin a kamarádů padlých, kteří plnili rozkazy nadřízených a ti zase politiků, jak už to v nesmyslných válkách bývá. Kdoví, jestli i český stát začne trestat protestující proti nekonečné válce podobně, jako v minulosti americké demonstranty proti té vietnamské? Nicméně když nás nerozhází omezování svobod doma, proč bychom se zajímali o problémy vzdálené cca 6.000 kilometrů autem? Ať se nám to líbí či nikoliv, Tálibánci jsou v Afghánistánu doma a brání se proti násilnému napadení. To přece známe od nás z dob 2. světové války. Tehdy by se afghánští teroristé nazývali partyzány.