Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Další krok k orwellovské diktatuře EU

31. 05. 2017 8:02:11
Vrcholí doslova fanatická propagandistická kampaň médií a politiků za protikuřácký zákon. Mnozí lidé se jen shovívavě usmívají, když láteří kuřák Jaroslav Kubera, ale málokdo poslouchá, o čem vlastně mluví. O svobodě a demokracii.

Prosím vás, kdo by takové kraviny, jako je zákaz kouření, považoval za kroky k diktatuře? Vždyť diktatura, to jsou komunisté. Stačí si dát pozor na ně a máme se jak na zámku. Tvrdí to skoro všichni naši volení zástupci, jak báječnou zde máme demokracii, svobodu snad všeho, na co si vzpomeneme. Až na jednu maličkost; v minulosti platila základní poučka, že svoboda jednoho člověka končí tam, kde začíná svoboda člověka druhého. To je dnes věta, kterou bychom mohli úspěšně použít nanejvýš v science - fiction.

Samozřejmě, že protikuřáckého zákona se chytili i takoví pokrytci jako Michael Kocáb. Samozvaný bijec za svobodu a demokracii prohlásil snad nejpokrytečtější výplod své mysli za poslední léta. On, podle svého vyjádření, takový nepřítel všech omezení, jako pamětník socialistických časů, si myslí, že zrovna zde bychom mohli v omezování udělat výjimku. Tímto Kocáb potvrdil, že se od tolik kritizovaného období socialismu moc neliší.
Začneme regulováním práv podnikatelů pod rouškou omezování skupiny občanů. Ale omezíme tím druhou skupinu. Svoboda a demokracie v tomto konkrétním případě hovoří jednoduchou řečí: nechť jsou zcela odděleny stravovací prostory, tedy žádné lítačky, shrnovačky, ale zvláštní obslužný vchod. A v soukromých hospodách nechť se majitel rozhodne sám, zda a jaké služby bude poskytovat. Důležité upozornění – autor blogu je nekuřák!

Jak dlouho bude občanům nejen České republiky, ale dnes celé Evropské únie trvat, než řeknou rázně dost? Nadějí byl brexit, ale místo toho, aby bruselští neokomunisti, diktátoři kryjící se za žvásty o svobodě a demokracii, začali být naopak ještě horší. Například ta úžasná demokracie, a zrovna ta francouzská, pyšnící se republikou založenou na řekách krve vlastních povražděných občanů, měla připravený plán, jak znemožnit vládnutí v případě demokraticky zvolené Marine Le Pen!

Kolikrát v historii diktátoři, stejně jako dnes, drželi lid na uzdě stále platícím – chléb a hry – a dnes ještě neustále dokola omílanou svobodou cestování? Ale ono už ani to cestování není svobodné.

Jste sledováni. Před nasednutím do letadla o vás ví Velký bratr všechno, pokud se mu zachce kliknout na vaše jméno. Dokonce už ani televize, která vás sleduje, není Orwellovou autorskou vizí, ale skutečností. Sleduje vás internet a váš internet je sledován stále více. Teroristé se stali nejlepšími přáteli novodobých diktátorů, poněvadž veškerá omezení a regulace hodí na jejich hřbety a sami politici pořád vypadají jako úžasní bojovníci za naše svobody a bezpečnost. Zatímco pomalu přidávají další a další mříže na klec, v níž žijeme. Možná mnohým připadá zlatá, ale není zlato všechno, co se třpytí.
Masovým pomocníkem domnělé orwellovské svobody a demokracie jsou mainstreamová média. Nikoliv nějaký Babiš, o kterém všichni víme, která média mu patří. Naopak, média, která nejvíce papouškují lži o svobodách všech druhů. Jen v orwellovské diktatuře může probíhat v Bruselu jednání o riziku zneužívání médií v České republice. Evropský parlament bude jednat o DOMNĚLÉ ZÁLEŽITOSTI, jejíž samotnou existenci nikdo nepotvrdil. Brusel bude kritizovat něco, co právně, ale ani v reále prozatím neexistuje! Právě Evropská únie velmi rychle mění vizi Orwellova románu 1984 ve skutečnost.Svoboda není vaše cesta k moři! Svoboda je dnes mít třeba svůj samostatný stát, kterému nebudou diktovat z Bruselu, koho máme u nás nechat žít.

Autor: Radomír Dolanský | středa 31.5.2017 8:02 | karma článku: 38.18 | přečteno: 1257x

Další články blogera

Radomír Dolanský

Ať žije 17. listopad! Opravdu je co slavit?

Jak úžasná očekávání a sny měla velká část národa před lety dvaceti osmi. Jak dodnes socialismus s úspěchem demoralizuje společnost, i když neexistuje. Pád železné opony vytvořil pokřivený kapitalismus s (ne)lidskou tváří.

17.11.2017 v 10:00 | Karma článku: 39.75 | Přečteno: 1194 | Diskuse

Radomír Dolanský

Jak zachránit Dalíka z vězení? Stát se prezidentem!

Bývalý lobbista a staronový vězeň Marek Dalík nastoupil znovu do vězení. Mirek Topolánek jen několik hodin předtím vyhlásil boj o český trůn. Je to jen shoda okolností?

7.11.2017 v 6:16 | Karma článku: 29.15 | Přečteno: 767 | Diskuse

Radomír Dolanský

Jak ODS a spol. řeší kraviny místo práce pro voliče

Božátka ukřivděná, která voliči ohodnotili podle zásluh, jsou z krachu, o kterém však tvrdí, že byl superúspěchem, tak zdrcená, že kritizují něco, co se ještě vůbec nestalo.

6.11.2017 v 15:33 | Karma článku: 41.62 | Přečteno: 2090 | Diskuse

Radomír Dolanský

Před třiceti lety jsem loktem zavadil o ňadro kamarádky

Už tak pokřivený svět, lháři a pomatenci hlásající stále větší fantasmagorie skrývající své výplody do ubohého hávu politické korektnosti. A teď se objevila řada údajně zneužitých žen s poruchou paměti.

3.11.2017 v 11:11 | Karma článku: 42.58 | Přečteno: 2897 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Havránek

Zpověď až na samotnou dřeň.

Vrcholový fotbal je dnes, pokud se týmu daří i v Evropských pohárech, zlaté prasátko. Tomu odpovídají i milionové odměny za účast v pohárech. Hráči na to v mnoha případech nejsou připraveni a je snadné překročit hranici.

24.11.2017 v 19:14 | Karma článku: 10.41 | Přečteno: 342 | Diskuse

Jaroslava Indrová

Pro koho jsou víceletá gymnázia?

Příslušné instituce se stále častěji zamýšlejí nad samou podstatou víceletých gymnázií. Masivní odchod chytrých dětí ze základních škol, „kastování“ dětí, zhoršující se výsledky – to vše vyvolává diskuse.

24.11.2017 v 19:11 | Karma článku: 21.96 | Přečteno: 738 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Nahustit pneumatiky v Ústí nad Labem? Úkol téměř nadlidský!

Možná to znáte sami. Máte malý problém a myslíte si, že to rychle vyřešíte. Ale ono se to prostě nějak zadrhne, nebo co. A jak z toho pak ven?! Tak tohle potkalo mého přítele s kompresorem v Ústí nad Labem...

24.11.2017 v 19:02 | Karma článku: 15.98 | Přečteno: 437 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K masakru na Sinaji

O hrůzostrašném teroristickém útoku v sinajském městě Bir Al Abd jsem se dozvěděl za zvláštních okolností. Přišel k nám po vyučování desetiletý vnuk Tom, s nímž už léta jezdíme do Egypta na dovolenou.

24.11.2017 v 18:23 | Karma článku: 21.52 | Přečteno: 620 | Diskuse

Alena Kulhavá

Co je úplným odevzdáním se smrti na konci života? Jaký vztah to má se smyslem lidské

existence? Jde to vůbec dohromady? Co můžeme vědět o tom, co je po smrti a co jsou jen různé koncepce? Jak se můžete dotknout vlastní připoutanosti a vztahu ke smrti? I nečekanost smrti podporuje dobrý život. Jak?

24.11.2017 v 17:55 | Karma článku: 11.38 | Přečteno: 251 |
Počet článků 350 Celková karma 39.63 Průměrná čtenost 2904
Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje - Z valašských putýk 2.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.