V současné době lze sledovat v ČR v přímém přenosu tragikomedii, která naprosto polopaticky předvádí podstatu rčení, zloděj křičí, chyťte zloděje. Není to bitva o službu lidem, ale o koryta a o moc.
Takže přibližně 0,0018% občanů České republiky (Parlament ČR) je ve válečném stavu. Hrozí totiž, že lid vloží moc do rukou někomu jinému než zkostnatělým fosíliím, z nichž některé prožily v Parlamentu značnou část aktivního života, přestože pro občany jejich aktivity neměly žádný viditelnější přínos.
Spojili se svatí s ďábly, i když v české politice nejde o žádnou velkou novinku. Pro několik stříbrných (dnes spíše pro zlato, brilianty, kabelky, trafiky, restituce, apod.) a především pro MOC kazatelé dobra velmi rychle zapomenou na bližního svého.
Někteří čeští politici na všech úrovních, samozřejmě za pomoci nepostižitelných úředníků, okrádají občany takřka neustále. Není to jen o těch, kteří kradou do vlastní kapsy. O největší miliardy okrádají občana vlastní blbostí ruku v ruce s úmyslem. Vystavují nekvalitní smlouvy, uskutečňují pro stát nevýhodné prodeje stejně jako nákupy, stavby a stovky, spíše tisíce špatných rozhodnutí… A nikdo není potrestán! Dokonce, i když se už nějaký hlupák nechá chytit, soudy po letech bitvy o údajnou spravedlnost téměř vždy takzvané státní zloděje osvobodí nebo pustí na nějakou směšnou záruku, jakoby podle hesla: Čím více ukradeš, tím méně dostaneš!
Za komunistů si lidé šeptali, že nikdo z papalášů nemůže obvinit své kolegy, poněvadž všichni na sebe něco věděli. Došlo by k řetězové reakci a celý systém by se zhroutil. Dříve se takto drželi v šachu zloději pouze z jedné partaje. Dnes vládne stejné pravidlo napříč politickým spektrem. A ti „spravedliví“? Například doposud asi všichni nejhlučnější odboroví předáci skončili v řadách těch, které tak kritizovali – v politice. Někteří na mnoho let dokonce i v Bruselu, kde se po nich slehla informační zem.
Je třeba zničit Babiše! Paradoxem je, že právě Andrej Babiš při sněmovním ukřižování číslo 1 – Čapí hnízdo, vyjmenoval pěknou řádku těch největších zlodějin jeho kritiků, což zcela vyšumělo v éteru. Že se v české politice krade už léta, to teď nikoho nezajímá. Je třeba zničit nebezpečnou konkurenci. A tak politici použijí to, čemu tak dobře rozumí - zlodějinu. V Parlamentu se dnes tleská kopancům do rozkroku a bodání do zad. To je teď oblíbený sport šéfů ČSSD. Patolízalové tleskají, v jakého chlapáka jí vyrostl vůdce, a vůbec si neuvědomují, že strana sama sebe ojebala, když prezidenta za jeho slovník kritizuje a Sobotkovi za to samé uznale plácá po ramenou. Něco podobného dlouhodobě razí TOP 09 se svým Švejkem.
Andrej Babiš není o nic větším ani menším nebezpečím pro to, čemu se zde říká demokracie než ti, kteří jej v současné době démonizují. I když v zemi, kde by opravdu fungovala spravedlnost, by nemělo nikomu projít nic nezákonného, je otázkou, zda by pro Babiše neměl být polehčující okolností fakt, kolik stovek miliónů státu zaplatil oproti některým z těch, kteří jen kradli a dnes křičí Babiš fuj!
