Podobné zájmové aktivity, jakou autor popisuje, existují snad v každém městě a v každé větší obci. Na jejich činnost přispívají města i obce ze svých rozpočtů, do nichž přitékají i finance ze státního rozpočtu (podle velikosti obce).

Záleží na místních zastupitelích, jaké činnosti svých občanů hodlají podporovat a jakou formou.

Např. u nás už od roku 1994 existují městské fondy - kulturní, sociální, sportovní, mládeže atp., jejichž prostřednictvím město tyto aktivity finančně podporuje. Jen kulturních spolků, sdružení a nejrůznějších formací je u nás kolem 150.

Zájemci o příspěvek z městských fondů si jednou roka podají žádost, kterou posoudí příslušná komise. Město přispívá například na pronájem kluboven, tělocvičen a sportovišť či na pořádání kulturních, sportovních a společenských akcí pro všechny generace - od nejmenších až po seniory.

Samosprávy měst jsou určitě schopné posoudit společenskou prospěšnost a serióznost žadatelů lépe, než poslanci nebo senátoři v Praze a nevidím důvod, proč by místní zájmové aktivity měl podporovat stát a ne města, jejichž občanům jsou tyto aktivity určené.

Apropó: městská (obecní) zastupitelstva a rady, vzešlé z komunálních voleb, snad nejsou politici?

Apropó paní Bláhová - nepíšu snad v blogu, že je to o politicích od regionů přes kraje až po vrcholné vůdce? Nesmíte si vybírat jen to, co vyhovuje vám, ale vnímat celek. To je problém většiny kritiků zde na blogu. Víte, když stát rozumuje o tom, jaké podmínky by se měly pro mládež vytvářet, měl by taky podat pomocnou ruku a ne jen mlátit prázdnou slámu. Když jste tak znalá, měla byste asi taky vědět, že tak malá městečka nemají zrovna bezednou pokladnu. A určitě tam kroužky nevedou blbci, aby nevěděli, jaké fondy existují. Ale vaše slohová práce možná pomůže někde, kde to ještě nezkusili.

Karmu jsem dal, ale když jsem si přečetl diskuzní příspěvek p. Rečka, pročetl jsem si článek ještě jednou pomaličku a opravdu jsem nenašel zmínku o tom, jestli se žádalo o nějakou dotaci, která pak byla zamítnutá. To by bylo pro vyznění článku podstatné. Státní úředníci samozřejmě nepátrají po tom, kdo by si zasloužil nějaký příspěvek na činnost, ale jen vyhodnocují žádosti. Tam bývá i trochu problémek v tom, že úplně hloupý a zbytečný projekt dostane dotaci, protože je skvěle napsaná a zdůvodněná žádost o dotaci - a naopak.

Sám jsem kdysi dva roky pobíral 10 tisíc ročně od Sorosova OSF (ještě před rozšířením internetu a debatami o Sorosově podpoře multikulturalismu) na vydávání časopísku Duhová planetka (podrobnostmi nebudu zdržovat, to by bylo na dlouhý článek). Takže vím, že při psaní projektu musí jít veškerá skromnost stranou - radši trochu nadsadit počet lidí, kterých se projekt dotkne a co nejvíc zdůraznit společenskou užitečnost.

no to je primo desivy pribeh!

Pane autore poradil jste pí. Sovadinové a těm aktivním osobám jakým způsobem by měly pro svou prospěšnou činnost žádat o nějakou podporu? Tam ta cvičení a tance někde nacvičují a určitě pod střechou, ne venku. Kdo jim poskytuje prostor atd.? Platí za to, nebo to mají zdarma? Ví vládní činitelé, že něco takového tam je? Pouhé vaše nynější nadávky na politiky nic neřeší a i čtenářům nic nepřiblížily.

To je věc místních samospráv, nikoliv vládních činitelů.