Neumíte poslouchat druhé

http://diartova.blog.idnes.cz/c/138955/Malo-naslouchame-druhym.html

Ani nevíš

jak moc tě chápu.

Umíme poslouchat?

Už jsem tady takových příspěvků četla více. Tak se mi zdá, že jsme zapomněli trochu poslouchat a vnímat toho druhého. Jestliže si povídáte se ženou o řemeslnících, tak je opravdu pošetilé to považovat za něco, co vás přiměje se zamilovat. Úplně špatně jste tu ženu odhadl. Asi jste ji vůbec nevnímal a neposlouchal a pak jste ji zahltil nějakými svými vysněnými představami. Bože, ta žena je v tom podle všeho nevinně a vy ještě napíšete článek o svém zlomeném srdci. proč se proboha nezamilujete do někoho, kdo k vám vysílá aspoň nějaké signály? A naučte se být trochu zdrženlivý, nejprve trochu situaci vyhodnoťte a pak teprve se oddejte bláznivým citům. Ušetříte sebe zklamání a toho druhého "obtěžování"... Ach jo... 

Re: Umíme poslouchat?

Musíte být úžasná žena, když vám je okamžitě jasné jak to všechno probíhalo. Já nepsal článek o rozhovoru politiků, pokud jste si nevšimla, takže se nemusel držet faktů slovo od slova. Ale asi zbytečné vysvětlovat někomu komu je všechno jasné. Vy budete vždy ta nejchytřejší - sákriš, nejste vy zapšklá feministka?

Moc hezké, i když se smutným koncem.

Ale takový je život.

Ale věřte mi, nestála za to. Zní to tvrdě, ale já jsem o tom přesvědčená.

Škoda. Ráda bych Vám napsala něco víc povzbudivého, ale asi to neumím.

Snad jen, buďte rád, že jste se dozvěděl pravdu o jejích citech tak brzo.

Re: Moc hezké, i když se smutným koncem.

Proč nestála za to ? Z vyprávění vyplývá, že paní se necítila na další vztah tak brzy, chtěla "jenom" kamaráda. To je pochopitelné, vždyť neměla ještě ani po rozvodu. Soudím, že pán se zamiloval do iluze o té ženě, všechno si maloval na růžovo a přehnal to se svým zájmem ... a madam vzala nohy na ramena, celkem pochopitelná reakce.

Buďte rád...

... alespoň za to, že jste zjistil, že stále můžete mít rád - že jste toho po tom všem vůbec schopen. Co já bych za takové poznání dal, vážený ...  Já vím, ... přesto buďte rád i za to poznání. To vůbec není málo. Řekl bych, že je to dokonce to podstatné.

Re: Buďte rád...

Zvláštní, já jsem si vždycky myslela, že každý je schopen mít znovu rád.

Ale možná to v sobě potlačujete. Možná se jen bojíte. Zkuste se toho oprostit. To se mi to radí, co?

no jo

to je to nejhorší co ženská může napsat. Nezlob se, víš mám tě ráda jako kamaráda. Znám to taky a chápu. Někdy by si člověk nejraději vystačil sám. Přeji hodně štěstí. Já jsem to taky vzdal, ikdyž jsem z lásky taky úplně mimo. Nevím jak se toho zbavit.

Jsou dvě možnosti:

Buď ještě zavolá, nebo za to nestojí, aby se člověk kvůli ní trápil. Ale na to jeden přijde až s dostatečným časovým odstupem.

to bylo moc hezký

počtení..sice smutný, ale..

Máte to ode mne za :

A třeba ještě zavolá.

:-)

tak koukám (tedy čtu), že to máme všichni "singlové" stejně. Sotva to vypadá, že už jsme srovnaní příjde náhoda...

Re: :-)

...Mrška život.