Jak to ti komunisté dokázali?

Jak je možné, že komunistické Československo, později socialistické, přežilo ekonomicky relativně v pohodě 40 let a demokratický český stát je neuvěřitelně zadlužený, životní podmínky většiny se zhoršují s daňovou zátěží po pouhých dvaceti letech? Tento blog není o hodnocení společenských systémů, ale o jejich hospodaření.

koláž autor

Pomiňme protentokrát politický rozbor systémů, rozdílnost životní úrovně, možnosti jednotlivců, možnosti volného pohybu nebo svobody slova, výběr a dosažitelnost zboží. Zabývejme se pouze hospodařením českého státu.

Porovnáme-li úroveň života v Československu od roku 1948 do roku 1989, dojdeme k jednoznačnému závěru, že v podmínkách, které systém nabízel, se životní úroveň obyvatelstva určitým způsobem zvyšovala. A to i navzdory skutečnosti, že nám západní mocnosti od války dlouhá léta protiprávně zadržovaly desítky tun zlata národního pokladu, které teprve demokratičtí politici tiše a rychle rozprodali.

Ať už byl český socialistický systém z politického hlediska jakkoliv zrůdný, hospodářsky na tom vůbec nebyl nejhůře v porovnání s ostatními zeměmi socialistického tábora Sovětským svazem počínaje a balkánskými státy konče. Podle dnešních mudrců by však měl jít takový systém hospodářsky od deseti k pěti. Ale nešel.

Socialistické Československo přenechalo demokratickému systému republiku takřka bez dluhů, ve většině zemědělské výroby, živočišné i rostlinné, naprosto soběstačnou a s majetkem, který doslova a do písmene patřil Československu. Takto vedl komunistický systém své hospodářství celých 40 let! Je bláhové se domnívat, že po celu dobu tyl pouze z toho, co znárodnil v roce 1948.

Jak je tedy možné, že demokratický systém, nebo jeho česká verze, proklamovaný v historii lidstva za prozatím nejlepší společenství, během pouhé poloviny zmíněného časového období, přivedl republiku do astronomických dluhů, zemědělství skomírá na úbytě, a i tu „blbou“ cibuli dovážíme, a z majetku máme český asi už jen ČEZ a Budvar a ČSA v prodeji?

Jak je tedy možné, že socialistické Československo celých čtyřicet let udrželo, přes všechny nedostatky systému, z určitého pohledu tak solidní účetní závěrku a český typ demokracie toto všechno během dvaceti let zničil? Politici tvrdí, že je to správná cesta. To tvrdili i komunisté.

Hloupá nenávist ke komunistickému systému nás natolik zaslepila, že jsme odmítli, vzít si z něj to dobré. Kvůli stejné hlouposti jsme opustili ruský trh, kde okamžitě s velkou radostí vtrhli naši noví západní bratři a my se dnes jen s obtížemi vracíme.

Takže je docela dobře možné, že česká demokracie by vypadala naprosto jinak, pokud by jí nevládla zaslepenost, ješitnost a potřeba stále se někomu podřizovat. Poněvadž jinak bychom museli přiznat, že ti komunisté to uměli lépe – což je ale také nesmysl.

Nabízím k přečtení i další články:

Kde jsou ty úspory, Jaromíre Drábku?

Tak jsme si demokracii nepředstavovali ani ve snu

Zlodějina Evropské únie podle bolševického vzoru