Byl v komunistickém lágru, přesto se zachoval jako komunista

První přímá volba prezidenta probouzí v mnoha lidech netušené pohnutky. Jestliže se dnes přátelé, kolegové a spolupracovníci s blížící se volbou chovají k sobě čím dál více hulvátsky, můžeme se jen domnívat, jak možná až tragicky by dopadly první svobodné volby po listopadu 1989. Jen kdybychom už tehdy dovedli „svobodně a především hlasitě“ napadat za jiné názory jako dnes.

Čím více se blíží čas volby, tím více se používá hnoje na polích knížecích i zemanských. Ovšem ne každá mrva, která pomůže jednotlivému lánu, musí být zákonitě vhodná pro celou zem.

Mnozí lidé díky volbě prezidenta začínají jednat tak, že by se toho nikdo ani ve snu nenadál. Například exces Jiřího Stránského, scénáristy Zdivočelé země. Jestliže se člověk, který byl léta vězněn v komunistickém lágru a v uranových dolech zachová přesně tak, jak se v době předlistopadové chovali komunisté, jak by asi vypadala demokracie řízená takovými lidmi? A nejedná se pouze o náznak vytváření seznamů nežádoucích herců, nebo Čechů vůbec, pro svůj politický názor, ale rovněž o zneužití jména kolegy. Co můžeme čekat od člověka, který pro větší váhu svých slov, zavánějících komunistickými praktikami, zneužije v médiích jméno kolegy bez jeho vědomí?

Ještě před několika dny přátelé, jsou najednou rozděleni díky tomu, že obojí využívají možnost svobodně se rozhodnout. Umělci s intelektuály, tedy s těmi, kteří si myslí, že jsou intelektuálové, nabádají k tomu či onomu, distancují se, přiklánějí se… Až to chvílemi připomíná hysterii dělnických telegramů z padesátých let, které pěly jednotný refrén: „Pověste ho vejš, ať se houpá.“

Na první přímé prezidentské volbě je ukázkově vidět, že se mnozí z nás ani za desítky let nenaučili základnímu principu demokracie – toleranci vůči názoru druhých.

A tak se nám zde za pomoci různých uskupení představuje dvojice, z níž jeden by nás bez mrknutí oka prodal Evropské únii a Sudeťákům, přirovnávající prezidenta Beneše k masovým vrahům z bývalé Jugoslávie nebo leckteré africké země, a na straně druhé člověk, který přinejmenším musel vědět o mnoha korupčních rošádách ve vládách předchozích. Kdo z nich je pro nás lepší a větší Čech? I když mnohým nezáleží na češství. Tolik staletí nám vládli cizáci...

A národ, jemuž bylo povoleno zvolit jediného člověka takřka bez jakýchkoliv pravomocí, se najednou může rozervat.

Nebylo by rozumnější šetřit síly do boje za lepší zítřky v roce 2014? Do voleb, kdy opravdu o něco půjde? Nebo to už budeme zase jen nemyslící stádo?

Nabízím k přečtení i další články:

Evropská únie zvýhodňuje slepice

Jak jsme natáčeli videoklip

Špatný učitel, který tahá do výuky vlastní politické aktivity