Nabídněme církvím peníze z podvodů státní správy

I když se ze strany Věcí veřejných zase jedná o další reality show typu „Nejde nám o koryta“, ale po několika dnech zjistí, že právě o koryta jde, je současný postoj správný. Kvalitní silnice jsou určitě logičtější návrh než spokojenost církve. Existuje však účinnější možnost vypořádat se s církevními restitucemi způsobem velmi výhodným pro republiku i pro církve.

hystorycy.org

Nabídněme církvím volnou ruku k vymáhání všech podvodů státní správy od roku 1990.

Mám na mysli volnou ruku se vším všudy, co patří neodmyslitelně k historii církve. V tomto případě mám na mysli především právo útrpné, torturu, inkvizici, což ve své podstatě jedno a to samé jest. Jestliže byla tortura do raného novověku běžnou součástí vyšetřování u světských i církevních soudů a byla považována za legitimní způsob přiznání obviněného, proč ji nevyužít i pro český novověk? A jak toto účinné barbarství omluvit před světem? Velmi jednoduše – Francie vymyslela svobodu zároveň s gilotinou, takže příklady táhnou.

Možná nyní mnoho čtenářů souhlasně pokyvuje hlavou, protože politická zlodějina okrádající národ několikanásobně – napřed zlodějinou a pak zvedáním veškerých cen a poplatků, aby se vrátilo to, co bylo rozkradeno – si stejně nic jiného nezaslouží. Ovšem nezapomeňte, že státní správa není jen vrchnost ve Sněmovní, ministerstva a vláda. Státní správa jsou i obecní úřady v malých vesničkách, mnohdy se stejně přičinlivými starosty či zastupitelstvy. Takže by padaly asi i hlavy našich přátel nebo dokonce rodinných příslušníků. Ale padni komu padni, ne?

Inkvizitor by měl v České republice velmi zjednodušenou práci, poněvadž dokazování zde zastanou novináři. V naší zemi jsou občané díky médiím pravidelně seznamováni, kde se kolik ukradlo, vytunelovalo, tupě sepsanou smlouvou ztratilo a podobně. Nefunguje však právo! Megapodvodníci jsou v České republice nepotrestatelní. Nejsou jim a jejich firmám nebo těm, na které se rychle přejmenují, či rodinným příslušníkům zabavovány majetky. Ale na druhou stranu stát dlouhodobě podporuje exekutorské okrádání lidí, kteří léta nemají nic společného s dlužníkem.

I když jde v médiích pouze o špičku ledovce, novináři by určitě byli investigativnější, pokud by se jim předvedly staronové postupy zjišťování, kde jsou ulité prachy – španělské boty, palečnice, lámání v kole, skřipec a mnoho dalších účinných přípravků, jejichž prostřednictvím se zjistí toky peněz naprosto přesně.

Výsledek navrženého postupu? Vzhledem k tomu, kolik se podařilo rozkrást za dvacet jedna let budování demokracie, by církev získala několikanásobně více, než jí stát momentálně slibuje z potu a krve národa. Česká republika by byla zbavena na určitou dobu té největší špíny v polistopadové historii – korupčních politiků. Děti by poznaly českou historii v praxi, například popravu českých pánů – a vzhledem k rozsáhlosti korupce a zločinu by se určitě dostalo na všechny školy. Prostě není nad to, řešit problémy tak, aby konečně přinesly prospěch všem. Tedy skoro všem!

Ostatně, když pan prezident doporučuje rázné a tvrdé řešení ve šluknovském výběžku, proč je neaplikovat i na politiky? Jde v podstatě o stejný problém!

Nabízím další zajímavé články:

Vive la démocratie!

Gustav Frištenský – porazí jej teprve „demokracie“?

Důkazy ekonomické omezenosti vlády