Žalobníček žaloval, český politik se narovnal?

Sledujete-li za posledních dvacet let miliardové „kiksy“ všech dosavadních vlád, není zapotřebí hledat viníka současného stavu. To jen zloděj křičí: „Chyťte zloděje“ a chystá se zlodějiny svých předchůdců „zalepit“ okradením občanů. Takže žádná milosrdná sociální síť, vysoké porodné, pohřebné, podpora spoření, ale jen a pouze neschopnost a zlodějina politiků.

regiony.impuls.cz

Veškerá špína vynořující se z řad odchozích politiků a obvinění těch nových je to nejlepší co republiku mohlo v současné době potkat. Nyní může občan s přehledem sledovat, pokud jej nedůsledná či stranící média nezklamou, kdo je opravdu ten špatný.

Stokrát díky především Radku Johnovi za jeho plný náklaďák slibů a silných slov, jak strana Věcí veřejných zaválí v politice a vyčistí Augiášův chlév v republice, dá-li jim občan hlas. Čím nabubřelejší slova a široká ramena, tím snadněji občan rozpozná bláboly od pravdy.

Vláda rozpočtové odpovědnosti se stala skutečností. Nyní už „jen“ stačí, aby naprosto noví (nebo zase jen s obrácenými kabáty?), čistí a prolidoví politici přeměnili hromady slibů o boji proti korupci, o zeštíhlování mocenského aparátu, o snižování platů a požitků našich übermenschen a spoustu dalších, libozvučných nápadů, v realitu. Aby opět sliby nedopadly na občany jako hromada zapáchajícího hnoje, jak je v Česku doposud zvykem, před rokem 89´ nebo po něm, bez rozdílu.

Sliby o velkých čistkách, o vyšetřování podivných veřejných zakázek a další novosti, na které jsme sice u našich zkorumpovaných politiků bohužel zvyklí, mají i další velkou výhodu – pokud trefí do černého, rozpoutají lavinu. Krysy opouštějící potápějící se loď zpívají známou záchranářskou melodii Žalobníček žaloval a práskají jeden na druhého.

Zda jsou noví vládci opět pouze slibotechny, poznáme velmi jednoduše. Tak, že aspoň ty případy podvodů a provinění, které známe z médií, se nedostanou pouze k soudu, kde velké ryby soudí stejně nespravedliví, ale že budou viníci opravdu tvrdě potrestáni. Že případ nevyšumí do ztracena, že za stomiliónový podvod nedostane viník podmínečný trest.

Trefeným černým terčem se v posledních dnech stává především armáda a její rýsující se těžké podvody v nejpalčivější oblasti české korupce – veřejných zakázkách. I průměrnému počtáři začíná být jasné, že ušetřit v armádě dvě miliardy korun nebude zase takový problém. Co třeba na veřejných zakázkách? Ostatně, mohli jsme ušetřit stovky miliard, kdyby naši politici nepotřebovali tak nutně peníze do vlastních kapes za obrněné transportéry Pandur či letouny JAS-39 Gripen. A ještě mnohem dříve stát na armádě mohl ušetřit desítky miliard, pokud by politici nezaplatili výrobu 72 bitevníků řady L-159 a teprve poté zjistili, že jich Česko potřebuje pouze 27!!! A tak nám již spoustu let stojí miliardy, za další stovky miliónů korun na údržbu, zakonzervované v hangárech. Nezapomínejme také na kontroverzní zakázku nákupu španělských transportních letadel CASA C-295 bez výběrového řízení. A co teprve miliardová zakázka pro střešovickou nemocnici? Stačí jen tvrdit, že podvod není podvod a v Česku mocným všechno projde. Nová vláda však tvrdí, že takovým jevům tvrdě zatne tipec.

Rovněž se dozvídáme, jak lze utrácet zcela zbytečně tučné miliony za časopisy Českých drah na křídovém papíře, které nikdo nečte. Věčně zadlužené dráhy vyhazují peníze občanů oknem a hlavní problematika drah, věčné zpoždění vlaků, nikoho ve vedení nezajímá. A co teprve chystané dluhopisy drah, které by, jako vždy, opět zaplatili občané? Zaplatí stát dokonce i dluhy za neschopnost realizačního týmu libereckého šampionátu, které se již nyní pohybují kolem 110 milionů korun? Zajímavé závěry auditů slibuje i ministerstvo spravedlnosti na nešetrnost bývalé ministryně Daniely Kovářové, na kterou jsem upozorňoval již dříve, než většina českých médií ve svém článku Zvoní jim hrana, přesto „škubou“ republiku! Budou se politici konečně zajímat i o to, jak je možné, že občana, dlužícího pár tisícovek, sedře stát rychle a účinně z kůže a veřejně prováděné krádeže stovek miliónů všem procházejí? Nebo je to impuls od vlády, že když už se rozhodneme krást, tak jedině ve velkém?

Výhodou silných slov nové vlády je i z toho vyplývající drobnohled opozice, pod který se začínající politická garnitura dostává. Tak například již řečený Radek John a jeho účast na podivných zakázkách firmy ORA Print a.s. Pokud chce nová trojkoaliční vláda dodržet své sliby, musí všechna tato podezření prověřit a to do důsledku. Nikoliv podle dosavadních zvyklostí, hlasitě oznámit, že jsme zjistili podezřelé praktiky, a pak, za nezájmu médií, nechat vše vyšumět do ztracena. Z téhle kauzy rovněž vyplývá matematická nedostatečnost zaměstnanců VZP, kdy podle původní smlouvy platí za svůj více než ze tří čtvrtin naprosto zbytečný časopis 111 milionů korun za TŘI !!! vydání. A dnes, po osmi letech, kdy zdražily výrobní náklady několikrát, se najde firma, která je schopná stejnou práci odvést za méně než poloviční cenu. Připočteme-li k tomu výstavné pobočky VZP, jako by se jednalo o bankovní domy, nechybí pak peníze na zdravotnictví ze zcela jiného důvodu, nežli díky proplácenému Paralenu? VZP velmi fikaně uvádí částku na vnitřní provoz v procentech, poněvadž to vypadá zanedbatelně. Ale o kolik stovek milionů se jedná konkrétně, to už nikde neslyšíme. Bohužel ani v médiích.

Právě média by měla pro občany velmi podrobně tyhle kauzy sledovat až do jejich vyřešení, nikoliv jen, pokud jde o sólokapra. Nejen sledovat, měla by je objevovat tak, jak to svého času se svým týmem realizoval současný ministr vnitra. Investigativní neznamená zjišťovat, kdo se s kým vyspal!!! Ve vyspělých zemích mají být média alespoň jakž takž hlídačem demokracie. Takže slídit, ale nikoliv po nevěrách nebo jakou husičku zase sbalil nějaký trapný moderátor.

Všem stranám jde v tomto roce o mnoho. Blíží se komunální a senátní volby, při současném rozložení sil velmi důležité. Proto je žalování, práskání, udávání a všechna tahle špína, ale především důsledné vyšetřování a tresty, tak důležité pro nás, občany, abychom ještě včas mohli vypozorovat, zda jsou v nové vládě a sněmovně opět jen kecky a korytáři nebo opravdu někdo, kdo chce konečně alespoň něco málo udělat i pro lidi, když už nás budou odírat všude možně. Zatím se jen mluví.

Jak tvrdí pan John, je zapotřebí prosazovat politiku - a přejme si, že tvrzení bude důsledně on i jeho kolegové uplatňovat v praxi – padni komu padni. Je to jediná cesta k obnovení důvěry v politiky.

Další zajímavé články:

Gulagy v Evropské únii

Mám strach vidět současné české filmy

Vraždit za volantem není zase taková hrůza