Beznadějně zamilován

16. 07. 2009 12:54:16
Lidé se po rozvodu naučí žít různě. Muži se utápí v alkoholu a náručích vstřícných žen, ženy si užívají v náručích zklamaných mužů. Po vystřízlivění mnozí zkouší opakovaně zdolat nejvyšší horu duše a tolerance zvanou manželství. Část mužů však zůstane věrná alkoholu a mnohé ženy opustí náruče mnoha mužů až pro šediny a vrásky.

fotoalba.centrum.cz

Já se po vystřízlivění ubíral životem sám. Vlastně ne tak doslova. Putovalo se mnou, většinou velmi nepříjemné, moje druhé já. Tedy Já druhé, jak se samo královsky titulovalo, Já II. Takto jsme procházeli mnoho let životem, míjeli úsměvy žen, které nám říkaly jak jsme báječní a pak nám před očima odcházely s jinými. Zvykli jsme si. I když to mnohdy bolelo, časem tato potřeba lásky ochabla. Zakutala se hluboko do podvědomí.

Najednou jsem měl pocit, že se mi hlava rozskočí. Co se to děje, ptám se svého druhého já? Ale moje druhé já mlčí. Už vím! Vedle mne seděla ONA. Nevzpomínám si, co to bylo za akci, ale úplně přirozeně, jako bychom se znali léta, začal plynout z našich úst proud otázek a odpovědí. Byla po rozvodu a žije sama se synem. Naznačila, že to pro ni bylo zdrcující, ale více říci nechtěla. Rozhovořila se o svém současném životě, o domácnosti, která by toho tolik potřebovala... A já, který jsem na ruční práce levý, projížděl ve své mozkovně seznamy blízkých a známých řemeslníků a sliboval a sliboval a dmul se pýchou. Vyměnili jsme si čísla telefonů a slíbili schůzku u kafe.

Už před časem jsem se vzdal tlumiče citů a bolesti, alkoholu. Ale ten večer jsem šel domů jako opilec. Hlava se mi točila, měl jsem pocit, že létám a byl jsem – ano, je to ten pocit, vzpomínám si na tu rajskou zahradu v srdci – byl jsem zamilován. „No tak prr, kamaráde, rychle se vzpamatuj!“ Dopadl jsem na tvrdou zem a začal se rozhlížet co za soka by mi chtěl ukrást moji lásku. „Copak, kam se pořád otáčíš? Já jsem přece v tobě!“ Ano, Já II. se konečně probralo z částečného ochromení, které mu způsobil silný výboj uskladněný v hlubinách mého podvědomí. Romantici mu říkají Amorův šíp. „Chlapečku, víš jak se to zpívá ́Spomal, máš privysokú rýchlosť ́? Jenom jsi mluvil s ženskou. Nic víc se nestalo. Neřekla ti, že v sobotu bude svatba.“ Mávl jsem nad těmi lamentacemi mého druhého já rukou a nevšímal si jej.

Po několik dalších dnů létaly nad republikou doslova výskavé sms. Moje druhé já mě upozorňovalo, že výskavé jsou pouze z mé strany. Já nedbal těch rad a když jsem se se svou milou známostí domluvil na schůzce, vysmál jsem se mu. Já II. pokrčilo rameny a zmizelo.

Úžasná schůzka! Alespoň zpočátku. Než něco ve mně řeklo: „Víš, moc rád bych ti byl víc než kamarádem.“ Podívala se na mě asi jako se lidé se soucitem dívají na postižené dítě. „Nezlob se, ale já nechci zatím žádný vztah. Dokud si neudělám ve svém životě jasno, opravdu ne. Ale to neznamená, že bych tě odmítala občas vidět.“ Dech se mi zastavil, začalo mne tížit na prsou a s nasazenou maskou úsměvu jsem dotáhl schůzku do konce.

Doma mne zastihla sms: „Děkuji ti za krásný večer. Moc hezky se s tebou povídá. Já bych ti o sobě a věcech kolem rozvodu chtěla moc říct, ale stydím se. Pokud se nebudeš zlobit raději ti je napíšu v mailu. Přeji ti hezký večer.“ To už bylo moc. Po neuvěřitelné době, snad po několika staletích, mi tekly slzy proudem z nenaplněné, i když vlastně neexistující, lásky. Jak já ji chtěl svírat ve svém náručí. Jak já toužil schoulit se na jejích ňadrech, nechat se hladit, vyplakat svůj bol a přesto v jejích očích zůstat chlapem. Protože ona ví! Ví, že i chlapi pláčou. Jak já ji miluji! „Ale vždyť ji vůbec neznáš,“ ozvalo se z mého nitra. „Přece pár esemesek a jedna kratičká schůzka nestačí na lásku.“ „Zavři klapačku,“ utrhl jsem se na své druhé já. „Co ty víš o životě a o lásce zvláště.“ „No, díky tobě víc než bych někdy chtělo.“ Naštval jsem se na mé Já II.

Ale další dny potvrdily, že pravdu má Já II. Má „láska“ mi napsala, že přemírou posílaných zpráv se jí vzdaluji a dostal jsem časový rozvrh, kdy můžu psát. I tak jsem obtěžoval. Takže buď neměla čas nebo zase naopak měla špatnou náladu. V těch chvílích jsem nenáviděl toho chlapa a její nejlepší kamarádku, která ji vystřídala v novém hnízdečku. Styděl jsem se za to, že patřím k tomuto druhu. To kdybych byl raději..., ne, s orangutanem by asi na kafe nešla. Ale přesto jsem kolegovi z živočišné říše záviděl, protože nemá v hlavě oddělení Trápení, Smutek a Bolest z lásky. Pak přišel její náročný týden dodatečných řešení u soudu a já ji slíbil, že nebudu obtěžovat svými esemeskami a počkám až napíše ona. Neozvala se.

Chytil jsem své druhé já za ruce a vydali jsme se na naši společnou cestu. Jen já a ono. Já II. objalo mou mysl a plakali jsme spolu, protože nám bylo jasné, že jsem zase – Beznadějně zamilovaný.


Autor: Radomír Dolanský | čtvrtek 16.7.2009 12:54 | karma článku: 37.16 | přečteno: 5641x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Poezie a próza

Václav Kunft

Velký pátek

Otevírání hor a vydávání pokladů nemá nic společného s křesťanským Velkým pátkem. Je to stará pohanská tradice spojená s příchodem jara. Mytologické téma je smrt a znovuzrození.

29.3.2024 v 11:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 46 | Diskuse

David Snítilý

... a co je vlastně normální aneb nudné vztahy

„A je sexy ten Váš kamarád?“ provokovala Marka Tereza. „Ne tak jako já," kasal se Marek. „Sexy s tímhle pivním mozolem?" poukázala na jeho zvětšujícího se milana. „To není pupek, to je charisma," oponoval nádherné femme fatale.

29.3.2024 v 7:40 | Karma článku: 9.79 | Přečteno: 152 | Diskuse

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 154 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 15.51 | Přečteno: 207 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 200 | Diskuse
Počet článků 397 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2845
Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje - Z valašských putýk 2.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...